Začneme-li místními názvy přímo u zastavěné části obce, musíme podotknout, že obec se rozdělovala dříve na Dolňansko ( třeba domy č.1 až 8 a 60, 57, 47, 50, 51, ), Horňansko ( č. 9, 10, ..., 20, 21, ..., 31, 33,... ), Sůchov ( č. 35, 36, ...42, 45, …) a Chalůpky ( č. 48, 55, 59, 77, 89, ... ). Nyní, když se zástavba obce zvětšila, používá se těchto výrazů stále a ještě se přidal název nové části Doubrav, vystavěné přibližně r. 1980, z větší části na poli bývalého lesního družstva - Pražská čtvrť (č. 131, 132, 133, ... 141, 142, ...158, 159, ... 166). V současné době se začíná stavět na Končinách (č. 175, ...). Tento název je však přidělen nesprávně, tato místní poloha se vždy jmenovala Ohrady. Na Dolňansku je jedna ulice s názvem Brodisko, se starou původní zástavbou domů. Za vsí u silnice k Březůvkám býval dříve osamocený domek na Okruhlicách (č.17), ale dnes již je vlastně na konci vesnice, která se postupem času zástavbou doplnila až k němu. Na Dolňansku, Horňansku a Sůchovu žili velcí hospodáři a v Chalůpkách bydleli méně majetní a i nemajetní domkaři. Uprostřed obce ve svahu byl hospodářský dvůr, který v minulosti patřil šlechtě. Dnes je již zbořený a na místě jeho severovýchodního křídla je vystavěn bytový dům bývalého JZD.
U dědiny, v trati Místní poloha, byla Humna a Žlébky, v Humnách (č. 155), na Žlébkoch (č.151) je částečně také výstavba nových domů, zrovna tak i na Drahách (č. 134, 136, 120), na Zakovářovém ( č. 97, 99, 101, 123, 117, ...), v Oborce (č. 170) a v Hefkové zahrádce (č. 93). Musíme vzpomenout také dvě doubravské samoty. Jedna je Na Větřáku (č. 78), bývalý větrný mlýn na kopci Doubí u Velkého Ořechova, druhá, opuštěná, je Pod Horama (č.88) ve směru k březovským pasekám.

Rozdělíme-li popis území na zalesněné a bezlesé, můžeme tak první popsat to, co z polí, luk a sadů uvidíme při průjezdu obcí. Jedeme-li od Zlína k Luhačovicím, tak nad Bohuslavicemi vyjíždíme z lesa na Hraničkách a otvírá se nám pohled z kopce do Doubravského údolí. Pole vlevo od lesa až po farmu zemědělského družstva je Nádevsí, pruhu hned u hraniční cesty až po les Zábrančí se říkalo Obecní Loska. Nádevsí bylo například Bilkovo a také Václavovo a za nimi u lesa Zábrančí a Rosoší bylo pole Malotovo Rosoší a před ním Václavovy Roviny. Na Václavových Rovinách, Malotovém Rosoší a Nádevsí u farmy se nyní pasou dostihoví koně, jinak pole Nádevsí je u silnice orné. Místu pod Nádevsím u potoka, kde je roubená stodola, se říkalo Kůt.

Vpravo je v oraném honu malý lesík, tzv. Lekšův, mezi ním a lesem Trvajovská a hned u silnice se říká Tabule, za nimi je pole s názvem Loska, až v koutě mezi lesy. Pod Lekšovým lesíkem je mírný svah Kučovánky dosahující k polní cestě, která vede ze silniční zatáčky od potoka k lesu Neradovu. Mezi touto cestou a Kaňovickým potokem je rovinka Zálučí, kde je v současné době postaven myslivecký posed. Nad Zálučím k lesu vidíme orané pole Lipiny a za Lipinami a Zálučím vlevo stromový porost v terénní prohlubni Jančův lesík.

Sjíždíme-li z kopce ke Kaňovickému potoku, vidíme vlevo za zatáčkou při jeho toku stromový porost Rosošný žleb, který se táhne až do hlubokého lesa k prameništi. Pak přejíždíme potok, kde vpravo před námi je pole Dílca. To určíme snadno podle kamenného kříže, který je na poli zhotoven na vrcholu kopce před vesnicí. Za ním se svažovaly k domům již jen Záhumenice.

Chvíli zastavíme u kříže a rozhlédneme se přes ves směrem k Velkému Ořechovu a k lesu Neradovu. Za již zmíněným Jančovým lesíkem pokračuje níže ve stráni u potoka sad Úprzlí a nad sadem u lesa se oranému poli, začleněnému v honu, říká Štěpnice. Uveďme pro zajímavost to, že zvláštní místní název Úprzlí je údajně odvozen od rčení, že tudy "uprzli" (unikli) cikáni z dědiny. Dále k horizontu je velké orané pole Vrcha a vidíme na něm až na kopci u Velkého Ořechova samotu Na Větřáku. Pod tímto stavením je lesík u silnice Janotovo boří. Před ním, blíže k nám v poli, se části nyní již oraného pole říkalo Březí nebo Machače. Dříve se tu pásal dobytek a stávaly cikánské bůdy podél polní cesty do Zlámance. Pod Vrchama k vesnici jsou další Záhumenice. Za zády, na druhé straně za silnicí, je zemědělská farma. Byla vystavěna část od vsi na Drahách, věže na močůvku na Mezihrází, a tam, co jsou stáje pro koně, na Nádevsí.

Projedeme vesnicí, kterou jsme si již popsali v úvodní stati a vyjíždíme u fotbalového hřiště vybudovaného na louce a mokřadu Výpustě. Za potokem je hráz a louka s místním názvem Za Bilkovo. Do kopce pohlédneme na orané pole Drahy a dále Mešník. Za polem k Újezdu je Mešníkový žleb, který se táhne od silnice až k potoku a ve kterém je nyní již nepoužívaná skládka komunálního odpadu. Za "Smeťákem" pod cestou u Velkoořechovska jsou louky a remízky Nivy. Dole za Výpustů, dále pod silnicí u potoka, jsou políčka a louky Podevsí až k Hřivínovu Újezdu a za potokem stoupá svah v Ohrádky. Tvoří ho z části políčka a z části sady a remízky.

Na levé straně za vsí se mírně zvedá jižní svah Ohrady, na kterém se v současné době buduje nová zástavba rodinných domků. Pak dále pokračují podél cesty louky Končiny a úzký lesík v terénní prohlubni Rudkov. Až u Hřivínova Újezda poslední pole po levé straně situované také na jižním svahu je Panské kuse. Kopec, který se vypíná nad tím vším, je Kamenec a tak není divu, že pastvina u lesa na doubravské straně je nazvána Kamence.

Tolik o průjezdu obcí od Zlína k Luhačovicím. Viděli jsme však jen velmi malou část z katastrálního území, pro další výhled si budeme muset vyjít severně nad ves na kopeček za č. 153. Stojíme na polní cestě Zlínský chodník a ponejvíce nás uchvátí pohled do hlubokých lesů, ale o nich si povíme později. Nyní se zadívejme na pole a louky. Zatím, co předchozí zmiňované Nádevsí, Dílca, Lipiny, Drahy a Vrcha byly orané, zde již vidíme jen pastviska. Podíváme-li se vlevo, dohlédneme až k bohuslavským Hraničkám a můžeme si zmiňovanou oblast prohlédnout z jiného úhlu. Pojďme si popsat území od farmy ZD. Nad farmou, blíže k nám, jsou pastviny Psinka. Určíme je nejlépe podle vybudovaného vodojemu pro kravíny. Kdybychom šli po Zlínském chodníku dále k lesu, míjeli bychom nalevo pole Dlůhé, před kterým je hrázový porost Záchraščí a až před lesem je pastvina Polednisko a bývalé Přísadnisko s blízkou terénní sníženinou Močár. Les vzadu, který vidíme, je od Bohuslavic Zábrančí, Rosoší a u Poledniska Krokva.

Pokud se zadíváme z našeho kopečka mírně vpravo, stáčí se před lesíkem Šišků kopec polní cesta do Dolin a za lesíkem je druhá do Šťavnice. Obě cesty vedou k Černému potoku. Nad Šiškovým kopcem u Zlínského chodníku je bývalá obecní pastvina Kerchov. Dále vpředu vpravo jsou již jen pastviska a les Oskorušné. U samého Poledniska se říká části lesa Oskorušného "Bílá bučina", protože zde rostou mohutné bílé buky. Jeden z nich je nazván Pešlůj a je starý údajně přes tři sta let. Les Kopánky je vidět více vpravo. Pole před ním je orané a jmenuje se Okruhlice.

Pro další výhled do okolí si vyjdeme na kopec Kamenec. Stojíme-li na pastvisku Kamence, kousek nad regulační stanicí plynovodu, uvidíme vlevo před Okruhlicemi Michalovy, ty nad silnicí jsou Horní Michalovy a pod silnicí okolo malého potůčku z obou stran jsou Dolní Michalovy až po dům č. 93. Přímo pod námi, směrem k odtoku Černého potoka k Hřivínovu Újezdu, jsou Kamenečky a za potokem téměř vpravo pod lesem Podlovisky. Úplně vzadu, kde nedohlédnu, jsou Bečáky. Orané pole Oskorušky vidíme za potokem u silnice. Poznáme ho podle úzkého lesíka Brdka, který stoupá od pole rovně k březovskému hřbitovu, a také podle toho, že na jeho prvním dubu jsou umístěny Boží muka.

K Březůvkám se vine silnice, zleva u ní, pod hřbitovní kaplí, je pole Kůty, zprava Trubačka. Blíže k Doubravám, před Kůtama, jsou Zbrodky, a u Černého potoka louka a mokřad Čáslavky. Vzadu již vidíme ve svahu malý lesík Pod Horama s mysliveckou chatou a zalučený svah od lesíka k Černému potoku je Střážná. Velký les vzadu se jmenuje zkraje Podhoří, dále Mezihoří a Hunčov, vzadu Paseky a úplně k vrcholu kopce a k Březovským pasekám končí Doubravský les Zápasečí. Údolí Černého potoka se stromovým porostem a mokřadními loukami, které vidíme mezi lesy, jsou Uhliska.

Uděláme si procházku do Uhlisek a projdeme se podél celého toku od silnice proti proudu až na konec velkého vzrostlého lesa ke březnickým pasekám. Cestou se můžeme kochat krásnou, naštěstí ještě zdaleka nedotčenou přírodou s výskytem nádherných a některých dokonce chráněných rostlin a živočichů. Vydáme se od mostku zprvu po pravé straně potoka Čáslavkama a dojdeme na Podstrání. Hned za potokem se říká také Kůty a nad tím se zvedá zalesněný svah Kopánky a dále u potoka za Kopánkama jsou Strže. Přejdeme mostkem na druhou stranu a ocitneme se ve Šťavnici. Nad námi výše je pastvina Oskorušné.

Ocitáme se v Uhliskách, za potokem ve svahu vidíme louku Přídanky, pastvinu Na Drahách a vzadu je vzrostlý les Podhoří. Procházíme vzhůru podle potoka pod lesem Oskorušné a přicházíme k táboru ochránců přírody, který je na loučce v Přední Kopánce. Dále pokračujeme a přicházíme ke dvěma stržím zleva se svažujícími do potoka, z nichž první se říká Habrovanská dolina a druhé Včelíny. Tyto dvě strže se jakoby sbíhají u potoka na velmi podmočeném palouku pod lesem. Dostali jsme se k dalšímu přechodu přes potok na pravou stranu a vcházíme na Garlíkovu lůku. Poznáme ji podle studánky s chráněným pramenem. Stoupáme nad ní mírně vzhůru cestou po okraji lesa k levostrannému malému přítoku Černého potoka z lesa Hunčova a při jeho přebrodění si povšimneme jakoby ostrůvku v potoce s názvem Hrančíkova zahrádka. Za tímto místem se okolí potoka nazývalo Ráj.

Začínáme stoupat lesem k vybudované vojenské cestě, která vede z bohuslavských Hraniček na Pindulu a míjíme Boží muka na buku v lese Paseky. Chůzí dále do kopce vyjdeme na zmíněné asfaltové cestě a před námi les je již Zápasečí. Nepůjdeme do něj, ale scházíme po asfaltce vlevo až k potoku, abychom mohli pokračovat proti jeho proudu. Ujdeme asi tři sta metrů a přicházíme na Důbravské mezihorské lůky. Rozhlédneme-li se vlevo, uvidíme za potokem les Jezera a ještě více vlevo a zpět k Bohuslavicím les na kopci, jenž je nazván Zbojnická cesta. Vpravo je již zmiňovaný les Zápasečí a přímo před námi, kam se ještě půjdeme podívat, je soutok dvou pramenů Černého potoka. Ten, co vidíme z levé strany, teče z Jam. Půjdeme-li lesem Jamy v tu stranu a stočíme se do kopce mírně vlevo, vidíme první březnickou samotu na Kříbech, mineme ji a pokračujeme okrajem lesa na jeho vrchol Roviny. Tím končí naše procházka lesem, protože zde již vycházíme u další březnické samoty z lesa ven.

Pokud se rozhodneme, že s procházkou ještě neskončíme a obejdeme celý les, tak je nejlépe se do Doubrav vracet mírným svahem dolů až na Poledniska chodníčkem, kterým se dříve cestovalo mezi Zlínem a Doubravami. Zde stojí za povšimnutí hraniční kameny, které jsou osazené do země. První kámen na Rovinách je trojboký a rozděluje katastrální území Doubrav, Bohuslavic a Březnice, další jsou čtyřhranné a oddělují pouze Bohuslavice od Doubrav. Následuje les Zbojnická cesta zleva i zprava chodníku a potom místo, kterému se podle velkého mraveniště, údajně přes tři metry, říkalo U Mravenčáku. Za Mravenčákem přicházíme do lesa Krokva a chůzí mírně z kopce se dostaneme až k východu z lesa, kde si povšimneme dalších tří obrázků umístěných na stromech. Jsme na Polednisku a pokud se chceme vrátit k výchozímu místu, procházíme loukou směrem k vesnici až k cestě do Dolin, následně Dolinama a podle Černého potoka zamíříme k mostku přes Černý potok.

Česnek medvědí (Allium ursinum) 

Léčivá rostlina. Česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití. Sbírají se listy, nať i cibule. Jeho účinky jsou však menší než u česneku setého (liší se obsahovými látkami).  Droga z česneku se může použít při nachlazení, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky. Působí rovněž fungicidně, ničí mykózy a plísně. Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům.

Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 20 – 40cm vysoká bylina s podzemní cibulí. Listy pouze přízemní, elipticky kopinaté, řapíkaté. Květenstvím je polokulovitý okolík. Korunní lístky bílé, drobné. Suchomázdřitý toulec je bělavý, vejčitě podlouhlý, záhy opadavý, skládá se ze 2-3listenů. Plodem je tobolka.
Místa výskytu:
Česnek medvědí je lesní druh, roste v lužních a listnatých, kolem potoků, na úpatích svahů. Má rád vlhké, humózní a kypré půdy na polostinných místech. Často se vyskytuje hromadně a vytváří krásné koberce bílých květů.
Význam a zajímavosti:
V době květu vytváří porosty česneku medvědího bujnou vegetaci a návštěvníka lesa upoutá silná typická česneková vůně. Listy česneku po odkvětu rychle vadnou a vytváří se tak prostor pro další rostliny lesa.

Léčivá rostlina. Česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití. Sbírají se listy, nať i cibule. Jeho účinky jsou však menší než u česneku setého (liší se obsahovými látkami). Jako všechny ostatní druhy rodu Allium obsahuje i čenek medvědí silice se sirnými sloučeninami. Účinné látky působí v mnoha směrech. Droga z česneku se může použít při nachlazení, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky. Působí rovněž fungicidně, ničí mykózy a plísně. Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům.

Někteří lidé mohou být alergičtí na česnekové silice. Některé alergické reakce mohou být vážné, projevují se po požití česneku otokem hrdla nebo dýchacími potížemi, při kontaktu s pokožkou může dojít k jejímu podráždění a zarudnutí. Užívání česneku může vyvolat i vedlejší účinky – potíže dýchání, tělní zápach či krvácení. Nadměrné užívání česneku může vyvolat průjem a nadýmání, záněty ledvin.
Česnek medvědí - setý Mají antibakteriální a protiplísňové působení, ničí spolehlivě zlatého stafylokoka a Candidu albicans. Řeší potíže : angina, dýchací cesty, chlamidie, obnova střevní flóry, infekční průjmy, snižuje krevní tlak, působí antiskleroticky a brání vzniku usazenin kolem cévních stěn, snižuje koncentraci cholesterolu, akné, angina pektoris, angina, ateroslkleróza, bércové vředy, bradavice, celulitida, cévy, gynekologické výtoky, herpes, chřipka, infarkt, kandidóza, kašel, krevní tlak vysoký, kvasinky, mandle, mykóza, nachlazení, nechutenství, plísně, plynatost, slinivka, střeva, toxoplazmóza, trávení, uzliny, viróza, zácpa.50 ml.
Použití: Užívá se jako antibiotikum, silný protihnilobný prostředek, mírné projímadlo, močopudný prostředek a jako prostředek pro očištění a prokrvování. Droga výrazně snižuje krevní tlak. Lidově se často používala jako prostředek pro vyhánění hlístů. Velmi často se dodnes užívá “k čištění krve” a lze říci, že skutečně úspěšně vylepšuje krevní obraz. Jelikož již samotné výpary dráždí nosní sliznici, oči i sliznice zažívacího traktu, užívá se výhradně tinktura.
Vedlejší účinky: Ve větších dávkách může droga vyvolávat zvracení a průjmy a dokonce i záněty ledvin.
Podobné použití: má česnek kuchyňský (Allium sativum L.), který má v zásadě totožné čisticí účinky, česnek medvědí je však jemnější a jeho léčivé účinky jsou výraznější.

Listy a stonky se mohou konzumovat brzy na jaře, přidávají se do salátů. Mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá čerstvý, jeho účinky se sušením ztrácejí. Proto se pro dlouhodobější užívání vyrábí z listů tinktura, kterou přidáváme do vody nebo čaje.

Šťáva z listů se někdy používá jako hmyzí repelent. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při desinfikaci v domácnostech.

Často pěstován jako okrasná rostlina v zahradách a parcích. 

Svěží zelené listy medvědího česneku mají nezaměnitelnou vůni a chuť. Najdete je při prvních jarních procházkách a domů si s nimi přinesete úžasnou přísadu do jídla i bylinku, která prospívá zdraví.

Česnek medvědí nám v kuchyni rozhodně neprokazuje žádnou medvědí službu, naopak je v době vrcholícího jara, kdy se další byliny teprve probouzejí, skvělým pomocníkem při ochucování. Rostlinka se příliš nepodobá česneku, jak jej známe ze záhonků. Na rozdíl od běžného česneku má listy podobné konvalince – špičaté, široké, botanik řekne kopinaté, s dlouhým řapíkem. Kvete bílými květy, jejichž květenství tvoří koule. Kvetoucí porosty česneku medvědího v podrostech listnatých lesů jsou velmi dekorativní. Doba jeho krásy je dosti krátká – odkvétá rychle, v době, kdy se stromy nad ním obalí listy a začnou bránit přístupu světla. Česnek medvědí je stínomilný, vlhkomilný a má rád jílovité půdy. Pěstovat ho můžeme i v nějakém zastrčeném koutě zahrady. Pokud má vhodné stanoviště, chová se jako plevel a ostatní rostliny rád utiskuje.

Jíst se dají všechny části

Chuťově nejlepší jsou mladé listy, které vyraší ještě dříve než květy. V kuchyni mají také nejširší použití. Nejsilnější chuť mají naopak pacibulky vznikající po odkvětu. Ty jsou vhodné například pro výrobu ochuceného octa nebo oleje, ale nehodí se do pokrmů, jejichž receptura vyžaduje česnek syrový. Jíst se dají i podzemní cibule. Ty se v kuchyni používají nejméně. V konkurenci s česnekem kuchyňským jejich chuť většinou prohrává. Jsou vhodné k jídlu až na konci léta, kdy už máme spoustu další, většinou zajímavější, zeleniny.

Chutě a vůně v kuchyni

Česnek medvědí má velmi intenzivní vůni, v níž je možné vysledovat i stopy čpavku. I když jsou listy podobné konvalinkám, které jsou jedovaté, při sběru se nikdy nespleteme, když list rozemneme v ruce a přičichneme.

Syrové na drobno nakrájené listy oživí nejrůznější lehké tvarohové pomazánky, jogurtové zálivky či bramborovou kaši. Dodá svižnou jarní chuť smetanovým polévkám nebo rizotu. Pro milovníky vařeného hovězího je ideální přísadou do vývaru. Znalci velmi oceňují filé zabalené před pečením do čerstvých listů. Zkuste nasekané lístky přidat spolu s kopřivovými do velikonoční nádivky. Z medvědího česneku si můžete udělat i pesto, jen místo bazalky použijete tuto jarní bylinku. Nejjednodušší příprava je prosté spaření listů na másle, což připomene špenát, akorát do něj nemusíte přidávat česnek :)

 

Pesto s medvědím česnekem

POTŘEBUJETE:

svazek medvědího česneku

hrst piniových oříšků (nebo vlašských ořechů)

2 - 4 lžíce olivového oleje

špetku soli

30 g parmezánu

POSTUP PŘÍPRAVY:

Medvědí česnek umyjte. Rozmixujte listy s oříšky za postupného přidávání oleje. Poté přidejte nastrouhaný parmezán a dochuťte lehce solí. Pesto můžete skladovat v lednici zakápnutý olivovým olejem nebo ho rovnou použít. Výborné je s čerstvými těstovinami.

 

Polévka z medvědího česneku

POTŘEBUJETE:

2 střední brambory

1 svazek medvědího česneku

1 litr zeleninového vývaru

150 ml smetany

mletý muškátový oříšek

sůl

čerstvě mletý pepř

4 krajíce chleba

POSTUP PŘÍPRAVY:

Brambory nakrájejte na kostičky a vařte je ve vývaru nebo ve vodě s bujónem. Ochuťte solí, pepřem a mletým muškátovým oříškem. Než brambory úplně změknou, přidejte nakrájený medvědí česnek. Nakonec vmíchejte smetanu, nechte krátce provařit a polévku rozmixujte dohladka.

Během vaření nakrájejte chleba na kostky a opražte nasucho nebo osmažte na kousku másla. Polévku podávejte s krutony nebo s krajíčkem chleba a ozdobte čerstvými nasekanými listy česneku.

 

Přírodní lékárna

Česnek má samozřejmě i skvělé léčivé a čisticí účinky. Účinně pročišťuje ledviny, játra, žlučník a krev. Umí ozdravit střevní flóru, léčí infekční průjmy, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak a posiluje práci srdečního svalu. Působí antisepticky tím, že brání vzniku tukových a minerálních usazenin cévních stěn. Pomáhá při bolestech břicha, při nadýmání, při plicních a průduškových zánětech. Zkrátka ideální jarní bylinka, která pomůže tělo detoxikovat po zimních hodech. Šťáva z listů se dá používat jako repelent proti hmyzu. V minulosti se šťávy z česneku využívalo při desinfekci v domácnostech.

Skladujte ho v lehce prodyšném (např. v otevřeném) plastovém sáčku v lednici. Neumývejte ho dříve než před samotnou konzumací. Takto vydrží až několik dní. Nebo ho omyjte, osušte, nasekejte a zamrazte. Budete ho mít takto připravený k dispozici po celý rok. Listy jdou také nasušit. 

Na rozdíl od klasického česneku se tento pěstuje pro konzumaci listů, jako vhodný doplněk výživy. V česneku medvědím najdeme silice, vitamíny, minerální látky a zanedbatelné nejsou ani látky snižující hladinu cukru v krvi. Obsahuje značné množství jódu atd. Vyráží velmi brzy na jaře a jeho užívání přispívá ke kompletní jarní očistě organizmu. Cibulky sázejte do trsů (1 trs = 10 a více cibulek). Mohu Vám ze své dlouhodobé zkušenosti potvrdit, že se tak nejlépe ujímá a roste. Česnek m. má rád vlhké, humózní a kypré půdy na stinných místech, ale pokud máte možnost ho pravidelně zalévat poroste vám téměř všude. Nehnojit ani nevysazovat do vyhnojené půdy! Čerstvá nať česneku medvědího je vhodná i jako kuchyňské koření atd. 

Má antibiotické, močopudné  a projímavé účinky. Působí na zácpu stejně dobře jako na průjem. Dále působí proti hnilobě, snižuje krevní tlak, podporuje paměť. Pročišťuje a odhleňuje organismus. Při rýmě a kašli se česnek medvědí užívá ve formě tinktury jako kapky.

Ve větších dávkách může česnek medvědí vyvolat zvracení, průjmy a záněty ledvin!!!
 

S příchodem jara bychom neměli zapomenout na pravidlenou jarní očistu organismu, která je pro naše tělo velmi prospěšná. S tímto nám může velmi pomoci bylinka zvaná česnek medvědí. Čerstvě zelené, kopinaté, lesklé listy se podobají listům konvalinky, vyrůstají z podlouhlé cibule, která je obalena bílými, průsvitnými šupinami. Hladký, bledě zelený stonek, vy­soký až 30 cm, je ukončen koulí bílých květů. Česnek medvědí roste pouze na humusovitých vlhkých loukách, stinných a vlhkých nivách, pod keři, v list­natých horských lesích. Jeho silnou česnekovou vůni ucítíme dříve, než rostlinu spatříme. Tato vůně mu přinesla i název „divoký česnek“. A právě tato vůně připomínající česnek vyloučí možnou záměnu s konvalinkou nebo jinou jedovatou bylinou. Brzy z jara jsou mnohé lužní lesy pokryty čerstvými, zelenými listy česneku medvědího. Vyrůstají ze země v dubnu a květnu, někdy i dříve. Kvete však až uprostřed května a v červnu. Dřímají v něm mohutné léčivé síly a vypráví se, že i medvědi ho hledají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev. Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry, kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže. Usušené listy ztrácejí léčivé účinky. Proto se pro jarní pročišťovací a odhleňovací kúry používají čer­stvé listy. Drobně nakrájené listy medvědího česneku dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do po­lévky, sypeme jimi brambory a podobná jídla. Listy můžeme připravit také jako špenát nebo salát. Používáme-li je ve větším množství, mají štiplavou chuť, proto bychom je měli při přípravě jako špenát vylepšit tím, že je smícháme s kopřivou.
 

Mladé rostlinky sbíráme v dubnu a v květnu, tedy ještě před rozkveteni, cibulky koncem léta anebo na podzim. Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku setého. Lidé s citlivým žaludkem by měli listy a cibulky nakrájet nadrobno, zalít je vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a pak tekutinu pít po doušcích.

 
Chceme-li mít v domácnosti celý rok léčivou sílu česneku medvědího, uděláme si lihový výtažek – tinkturu. Z této tinktury používáme denně 10-12 kapek ve vodě. Kapky výborně pod­porují paměť, zabraňují zvápenatění cév (arterioskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických prů­jmech, provázených plynatostí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeč, nebo chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používání česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejichž původ je ve zvápenatění cév nebo ve vysokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavě, úzkost. Vysoký tlak pomalu klesá. Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce při zastaralém kašli se zahlenění průdušek uvolňuje a tak mizí i dýchavičnost. Velmi vřele doporučujeme tento lék i při tuberkulóze a vodnatelnosti, na které často trpí staří lidé. Čerstvě nasekané listy pročišťují i ledviny a močový měchýř a podporují odchod moče. Natřeme-li čerstvou šťávou těžko se hojící rány, rychle se zahojí. Ba dokonce se zlepšuje i stav při onemocnění věnčitých (koronárních) cév.
 

Způsob úžívání:

Jako koření
Čerstvé listy česneku medvědího se nařežou nadrobno jako pažitka a sypou na chlebíč­ky, do polévek, omáček, salátů a masových pokrmů.

Tinktura
Nadrobno nakrájené listy anebo cibulky naplníme volně až po hrdlo láhve, zalejeme 38 až 40% režnou anebo jinou doma vypálenou kořalkou a postavíme na 14 dní na slunko nebo na teplé místo (v blízkosti kamen). Používá se denně 10 až 15 kapek do vody.

Víno
Vezmeme plnou hrst nadrobno nakrájených listů, krátce je povaříme v asi 1/4 I bílého vína, osladíme podle chuti medem nebo sirupem a obden z něho pomalu po doušcích popíjíme.
Brzy z jara jsou mnohé lužní lesy pokryty čerstvými, zelenými listy česneku medvědího. Vyrůstají ze země v dubnu květnu, někdy i dříve. Kvete však až uprostřed května a v červnu.
Bolesti břicha a vysoký krevní tlak
víno z listů, jednu polévkovou lžíci drobně nakrájených listů krátce povaříme v 250ml bílého vína, přecedíme a osladíme medem, víno popíjíme po doušcím během celého dne, ale vždy obden.

Dřímají v něm mohutné léčivé síly a vypráví se, že i medvědi ho hledají po zimním spánku, aby si jím pročistili žaludek, střeva a krev. Česnek medvědí má v podstatě všechny vlastnosti našeho česneku, je ale mnohem léčivější. Proto je zvláště vhodný pro jarní omlazovací kúry na odstranění škodlivých látek a léčí i chronické choroby kůže. Usušené listy ztrácejí léčivé účinky. Proto se pro jarní pročišťovací a odhleňovací kúry používají čerstvé listy. Drobně nakrájené dáváme na chléb s máslem, jemně posekané používáme jako koření do polévek, sypeme jimi brambory a podobná jídla. Listy můžeme připravit také jako špenát nebo salát. Používáme-li je ve větším množství, mají štiplavou chuť, proto bychom je měli při přípravě jako špenát vylepšit tím, že je smícháme s kopřivou. Mladé rostlinky sbíráme v dubnu a v květnu, tedy ještě před rozkvětem, cibulky koncem léta anebo na podzim. Cibulky česneku medvědího můžeme používat místo česneku kuchyňského (setého). Lidé s citlivým žaludkem by měli listy a cibulky nakrájet nadrobno, zalít je vřelým mlékem, nechat dvě až tři hodiny vyluhovat a pak tekutinu pít po doušcích. Chceme-li mít v domácnosti celý rok léčivou sílu česneku medvědího, uděláme si lihový výtažek - tinkturu. Z této tinktury používáme denně 10-12 kapek ve vodě. Kapky výborně podporují paměť, zabraňují zvápenatění cév (arterioskleróze) a zbavují nás mnoha jiných těžkostí. Česnek medvědí má velmi dobré účinky na žaludek a střeva. Je vhodný při akutních a chronických průjmech, provázených plynatotí a kolikami. Rovněž je vhodný při zácpách, které provázejí vnitřní křeče, nebo chorobách střev. Škrkavky a hlísty se po určité době používaní česneku ztrácejí. Zlepšuje se výkonnost střev, a proto se ztrácejí i ty obtíže, které se vyskytují u starších lidí a nemírných jedlíků, když jsou střeva lenivá nebo přecpaná. Polevují i žaludkem vyvolané poruchy činnosti srdce, nespavost, ale i ty obtíže, jejižch původ je ve zvápenatění cév nebo ve vyskokém krevním tlaku, jako závratě, pocit tlaku v hlavně, úzkost. Vysoký tlak pomalu klesá. Víno z česneku medvědího je zázračným lékem pro všechny staré lidi, kteří mají trvale zahleněné průdušky a s tím spojené těžkosti při dýchání. Dokonce i při zastaralém kašli se zahlenění průdušek uvolňuje a tak mizí i dýchavičnost. Velmi vřele se doporučuje tento lék i při tuberkulóze a vodnatelnosti, na které často trpí staří lidé. Čerstvé, nasekané listy pročišťují i ledviny a močový měchýř a podporují odchod moče. Natřeme-li čerstvou šťávou těžko se hojící rány, rychle se zahojí. Ba dokonce se zlepšuje i stav při onemocnění věnčitých (koronárních) cév.
Česnek medvědí dost dobře nedoceňujeme jako prostředek čistící krev, který se uplatňuje i při chronicky nečisté kůži. Česnek medvědí pročišťuje celé tělo, vyhání ztvrdlé choré látky, ozdravuje krev, vyhání a zabíjí jedovaté látky.Stále nemocní lidé, kteří mají lišeje, moučnatou tvář, tbc krčních uzlin, kteří jsou revmatičtí, měli by si tento česnek cenit jako zlato. Žádná bylinka na světě není tak účinná pro pročištění žaludku, střev a krve.
Mladí lidé by rozkvetli jako růžový záhon a vypučeli jako větvička jedle na sluníčku. 

Česnek medvědí je jednou z nejznámějších rostlin lidového lékařství a má mnoho způsobů využití. Sbírají se listy, nať i cibule.Droga z česneku se může použít při nachlazení, při onemocnění horních cest dýchacích, má baktericidní účinky.Snižuje také krevní tlak a působí proti kornatění cév. Používá se jako prostředek ničící škodlivé střevní baktérie, dále také proti nadýmání, proti střevním parazitům.

 Řeší potíže :
angina, dýchací cesty, chlamidie, obnova střevní flóry, infekční průjmy, snižuje krevní tlak, působí antiskleroticky a brání vzniku usazenin kolem cévních stěn, snižuje koncentraci cholesterolu, akné, angina pektoris, angina, ateroslkleróza, bércové vředy, bradavice, celulitida, cévy, gynekologické výtoky, herpes, chřipka, infarkt, kandidóza, kašel, krevní tlak vysoký, kvasinky, mandle, mykóza, nachlazení, nechutenství, plísně, plynatost, slinivka, střeva, toxoplazmóza, trávení, uzliny, viróza, zácpa.

Použití:
Drobně nakrájený medvědí česnek dáváme například na chléb s máslem,používáme jako koření do polévek, sypeme jimi brambory a podobná jídla.Užívá se jako antibiotikum,protihnilobný prostředek, močopudný prostředek a jako prostředek pro očištění a prokrvování. Droga výrazně snižuje krevní tlak.  

Listy a stonky se, přidávají se do salátů. Mají typickou česnekovou příchuť, jsou však méně aromatické než listy a stonky česneku setého. Česnek medvědí se užívá čerstvý, jeho účinky se sušením ztrácejí. V současné době se v kuchyních začal znovu objevovat tzv. česnek medvědí (české lidové názvy jsou cikánský česnek, česnek planý, lesní česnek, divoký česnek, hadík, lenek). Medvědí česnek má podobné vlastnosti jako česnek, avšak voní o něco jemněji.  Pro medvědy je tato rostlina první potravou, kterou konzumují po zimním spánku, odtud tedy pochází jeho název. Tento česnek však není oblíben mezi sedláky, neboť dává mléku jejich krav nezaměnitelný pach. Medvědí česnek je velmi stará léčivá rostlina a byla známá už Germánům a Keltům. V sídlech z mladší doby kamenné, v předhůří Alp, se našly až překvapivě často zbytky medvědího česneku. Keltové z Walesu tuto rostlinu uctívali, jedli ji před bitvou, aby se tímto způsobem posílili a mohli jít do boje. V každém případě ovlivňuje síra v kombinaci s účinnými látkami česneku, kterými jsou glykosid, allicin a éterické oleje, funkce žaludku, střeva, žlučníku a jater.  Lidové léčitelství připisuje této rostlině pozitivní vliv na arteriosklerózu, na vysoký krevní tlak a na poruchy trávení, zvláště při nechutenství, nadýmání a průjmů. Údajně působí také na slabé snižování krevního tlaku a rovněž platí jako dobré rostlinné antibiotikum.  

Medvědí česnek je přírodní prostředek, přispívá k optimální výměně látek v těle, což má za následek zpomalení procesu stárnutí cév a buněk a přirozeně i buněk mozkových. Medvědí česnek si můžeme rovněž pořídit ve formě kapslí bez pachu, často v kombinaci s jinými rostlinnými účinnými látkami.
 

Detoxikácia podľa medveďa - medvedí cesnak

Keď sa na jar medveď prebudí zo zimného spánku prvé, čo urobí pustí sa hľadať rastlinu s cesnakovou vôňou. Vedie ho inštinkt, aby si po zime prečistil žalúdok, črevá a krv. Ľudia si to všimli. Rastlinku nazvali medvedí cesnak a začali ju používať podobne, na jarné prečistenie a získanie prvých jarných liečiv z prírody. K pozvánke do prírody pridávam pár poznámok o zdravotných účinkoch medvedieho cesnaku a pár jednoduchých receptov.

Zdravotné účinky:

Sú veľmi podobné cesnaku kuchynskému, pretože obsahuje rovnaké zlúčeniny ako kuchynský cesnak. Navyše zelené listy medvedieho cesnaku obsahujú chrolofyl, zelený fotosynteticky pigment, v ktorom je ukrytá  energia  slnka. Je prvou jarnou rastlinou, ktorú môžeme konzumovať. 

Detoxikačné účinky na organizmus

Prečisťuje tráviaci systém

Prečistí obličky, močové cesty, podporuje močenie

Priaznivo vplýva na vencové tepny srdca.

Používa sa pri ženských chorobách a výtokoch.

Detoxikácia znižuje škodlivý vplyv nikotínu na ľudský organizmus.

Čistí zahlienené pľúca, priedušky a zmierňuje dýchacie ťažkosti 

Optimalizuje cirkuláciu krvi v tele a v mozgu a tým

Podporuje pamäť

Znižuje krvný tlak

Pôsobí pri nespavosti

Účinkuje proti závratom, tlaku v hlave, úzkosti, skľúčenosti a hučaniu v ušiach

Zabraňuje kôrnateniu ciev a skleróze

 Má antibakteriálny účinok, ktorý súvisí so schopnosťou zvýšiť odolnosť buniek voči baktériám

Podporuje hojenie otvorených rán

Pomáha pri liečbe žalúdočných vredov

Znižuje bolesť spôsobenú zápalom

Liečia sa ním kožné vyrážky, povrchové vredy, lišaje.  

Detoxikácia organizmu znižuje pocit únavy a dáva pocit zdravia. Medvedí cesnak sa nedá kúpiť. Dá sa nazbierať priamo v prírode. A tak prechádzka jarnou prírodou zlepšuje fyzickú kondíciu a po celotýždennom strese v práci prináša psychickú relaxáciu.

 Spôsob úpravy, konzumácia, použitie v kuchyni, recepty: 

Listy alebo cibuľky medvedieho cesnaku sa konzumujú v čerstvom stave. Sušením sa jeho liečivé účinky strácajú. Nakrájané listy sa môžu uložiť aj na zimu ak ich zalejeme alkoholom a na dva týždne necháme vylúhovať, potom scedíme a používame po kvapkách (pijeme, alebo natierame rany). 

Čerstvé nakrájané listy sa dajú konzumovať

Nakrájané na maslový chlieb - rýchle a veľmi chutné použitie. Keď pôjdete na výlet tak si chlieb s maslom pribaľte a potom konzumujte priamo v lese s čerstvo odtrhnutým cesnakom.

Ako korenina, jemne posekaný, do hotovej polievky

Ako korenina, pri pečení pokryjeme celými listami mäso alebo ryby

Ako špenát, klasická špenátová úprava

Ako šaláty, na rôzne spôsoby (jeden z receptov uvádzam nižšie) 

Ako liečivé víno, pokrájané listy krátko povaríme v 250 ml bieleho vína, necháme pár minút vylúhovať, scedíme, osladíme medom a cuckáme po lyžičkách, hlavne pri kašli.

Podobne listy môžeme zaliať vriacim mliekom. Po 2-3 hodinovom odstátí precedíme a po dúškoch vypijeme, hlavne pri kašli, prípadne pri poruchách zaspávania.

 Štáva z medvědího česneku

Už viac rokov používam tlakový odšťavovač Green Star s výhodou na odšťavovanie listov medvedieho cesnaku. Výťažnosť je mimoriadne vysoká, asi 75%, tak sú tie listy šťavnaté. Zvyšných asi 25% drte natlačím do igelitového vrecka, vyformujem plochú tehličku a nechám zamraziť. Používam ju do polievok na zahustenie a dochutenie po celý rok. Je to zároveň dobrá vláknina. Podľa mojej skúsenosti cesnaková šťava vo fľaši v chladničke na dverách vydrží, bez akejkoľvek konzervácie, celý rok bez toho, aby nejak stratila na svojej sile. Ak však nie je v chladničke, hlavne počas teplých letných dní, skysne, ale stále máme potom k dispozícii kvalitný ocot s jemnou cesnakovou príchuťou, na ochucovanie polievok, šalátov a podobne. Určite sa vyrovná známemu octu Balsamico, pretože je naviac robený z prvotriednych prírodných surovín. Ešte zdravotné využitie: Táto surová šťava z listov medvedieho cesnaku má všetky vlastnosti ako náš cesnak siaty, len je oveľa účinnejšia a liečivejšia. Prečisťuje žalúdok, črevá a krv. Pôsobí proti akútnym aj chronickým hnačkám, ale aj proti zápche. Čerstvá šťava sa používa na ťažko sa hojace rany, ale aj na chronické choroby kože. Podporuje pamäť, zabraňuje kornateniu ciev, ateroskleróze. Hodí sa na dochucovanie polievok, omáčok, pomazánok, šalátov, zeleniny, mäsových a rybích jedál. Alebo ako liek, 10–20 kvapiek do vody alebo teplého mlieka. Ak by to niekto už tento rok nestihol a chcel by šťavu vyskúšať, mám niekoľko fliaš naviac.

 Rýchly šalát z medvedieho cesnaku:    

Medvedí cesnak, mandle, paradajky, papriky,  tuniak v oleji, olivový olej, mleté korenie, soľ 

1. Rozmiešame soľ a mleté korenie, prípadne sušenú petržlovú vňať v olivovom oleji

2. Pridáme pokrájané mandle (alebo vlašské orechy)

4. Pridáme pokrájané papriky (alebo uhorky), paradajky

5. Primiešame tuniaka (alebo slaný balkánsky syr)

6. Pridáme pokrájaný medvedí cesnak a všetko dobre premiešame

Podávame samostatne alebo s hriankou (prípadne posypeme na kocky nakrájaným a zapečeným chlebíkom)  

Obměna: Nakrájaný umytý na drobno nasekaný zmiešat s nakrájanými paradajkami na malé kocky,oregano,soľ,petrzlenová vnatka,bazalka,na malé kocky tvrdý syr a také studené dávať na nasucho opečenú veku na teflonovej panvici.